E-kniha · EPUB · Thriller

Vyřízenej

Jakub Bouda

Nikolaj má dům, rodinu a odhodlání své blízké zabezpečit. Jenže problémy pořád řeší způsobem, po kterém někteří lidé přestanou existovat. Navenek přitom vypadá jako soused, se kterým si rádi dáte pivo.

„Tak podívej se, ty doktore. Víš, proč jsem měl špatnej vztah s fotrem? Protože nás řezal furt jako žito. Mámu i mě. Proto jsem mu zaříznul tu jeho zasranou kočku a nechal ho, aby jí sežral. Proto jsem mu rozříznul ksicht a nechal ho proběhnout pastí na medvěda. Ne proto, že by mě to bavilo, nebo že bych neměl dostatek jinejch řešení. Ale ten chlap mě prostě sral. Myslel si, že když je větší a silnější, že nás může vovládat. A splet se. Jako se teď pleteš ty. A muj bráška? Dejž mu pánbů věčnou slávu, to byl taky ukázkovej kokot. Jeho fort nikdy nemlátil. Von byl prvorozenej. Následník. Ale nikdy se nás ani mrknutim voka nezastal. Ale že se nestavěl mezi mě a fotra, to bych ještě pochopil. Někdo na to prostě nemá náturu. Ale von se nikdy nesnažil chránit ani mámu. Jo, dneska už vim, že to byla taky pěkně křivá svině, pro kterou jsem existoval, jenom když něco potřebovala. Ale dala mi život, a to je víc, než mi dal, kdo jinej. Takže jsem jí prostě bránil. A stálo mě to hodně. Ale přesto všechno, co vo ní dneska vim, bych to udělal znova. Legie? No tak to bylo, panáčku, strašně jednoduchý. Nejdřív jsme se s Jirkou vezli na voparu dobrodružství. Když jsme zdrhli z toho lágru, spali jsme pod mostama a v čekárnách. Kradli jsme žrádlo a další věci, abysme nechcípli. Nejsem na to zrovna pyšnej, ale zpátky už to vezmu těžko. A těch pár franků, vo který jsme lidem ulehčili, snad ani nestojí za zmínku. A že jsem vlez do legie, abych moh zabíjet? No ty vole, doktore, střílel po tobě někdy někdo? Fakt si myslíš, že je to nějaká ukrutná zábava? Jako můžem to vyzkoušet, ale myslim si, že budeš radši, když tady v klidu dopijeme tu flašku. Nechceš tady lítat potrhanej po lese a vyděšeně se vohlížet přes rameno pokaždý, když praskne větev. Ale v něčem máš samozřejmě pravdu. Rozkazy mi vyhovujou. Vyhovujou všem. Můžete si totiž v těch vašich nepoškozenejch mozcích vsugerovat, že následky vašeho jednání jsou vina toho, kdo vydal rozkaz. Ale jestli máš pocit, že jsem si bůhvíjak užíval noční šikanu pomocí zpěvu francouzskejch vodrhovaček a přežil to s vědomim, že to pozdějc někomu vrátim, tak jdi fakt vrátit diplom. Ani hovno, kamaráde. Posloucháš, protože musíš. Bereš za to peníze. Bereš peníze, abys dělal, co se ti řekne a na nic se neptal. To je celý. Nic jinýho v tom nehledej. Na světě jsou prostě sem tam lidi, který beze zbytku dodržujou pracovní smlouvu. A basa? Tak to je to samý, kámo. Ty jsi vodsouzenej a voni maj těžký pendreky a moc nechat si tě tam navždycky. Takže jestli jsem takovej nemocnej parchant, jak to, že jsem se dostal ven? Jak to, že jsem tam nikoho nezabil? A jak to, že jsem nezabil tebe? Sereš se do mě už dost dlouho. Podle toho tvýho, vědeckýho profilu už jsem ti měl dávno udělat nějakej další větrací votvor a zakopat tě na kypě. Ale ty tady sedíš, popíjíš mojí drahou whisky, hulíš muj vobtížně sehnatelnej doutník a hraješ si na zasranýho soudce. Ale já ti něco řeknu, Stando. Jsem poškozenej. Fakt že jo. Necejtim lásku a strach. Ale zbytek hlavy mi funguje, takže mi došlo, že když kolem sebe budu furt jenom kopat, budou všichni kopat do mě. A já zastávám názor, že už se do mě vostatní nakopali dost. A tak jsem si vzal tvojí dceru a staram se vo svojí, protože je to tak správně. Ne protože bych musel nebo že bych to snad dělal z nějaký fotrovský lásky. Je to čirej pragmatismus. Podívej se, děti jsem nesnášel, už když jsem byl spratkem já sám a vo dlouhodobym vztahu si taky myslim svoje. Šukat čtyřicet let jenom jednu ženskou chce kurevskou vodvahu. Jenže vy slaboši jste si tady udělali nějaký pravidla a chcete po vostatních, aby je dodržovali s váma. A sám určitě vidíš, jak jde svět do hajzlu. Jak se vostatní vozej po vodlišnejch. Dávaj nám sežrat, že máme vodvahu postavit se a udělat to jinak. A tak pomalu vymýcujete kouření a chlast, stavíte to na vokraj moderní společnosti. Nic se vám nelíbí. Prostituce je vošklivá a špatná. Píču, milej doktore. Prostitutky jsou hodný tety, který si jednak řekly, že je lepší si rychle zašukat než stát dvanáct hodin za pultem a jednak jsou něco jako lišky. Vodchytávaj nemocný a aplikujou na ně medicínu. A takovej týpek, kterýho vobsloužila kurva, pak nejde a neznásilní holku v parku. A to samý jsem i já. Jsem taková liška. Zbavuju svět nemocnejch. Ptal ses, jestli jsem někoho zabil. Jo, zabil. Rozstřílel jsem stovky lidí na růžovou mlhu. Ale zabíjel jsem i mimo armádu. Ty to tušíš, tak proč ti to neříct na rovinu. Pamatuješ na Adama? Toho ksindla, co měl utýct s náma? Nechtěl jsem ho s sebou. Byl to zlej kluk. Jenoho dne by mě nebo Jirkovi vrazil kudlu do zad. Tudíž umřel preventivně. Ale to ve mně ještě byla ta zloba, vo který jsi před chvílí mluvil. Dneska, když chci někoho zabít, votrávim mu doutník.“

150 Kč

EPUB · okamžité doručení